Vybrat region
cz
  • SK
  • CZ
  • EN
Tisk

IT Systems, str.26 / Business intelligence pro každého?

Řešení datových skladů a business intelligence má již za sebou bohatou historii. Prvotním impulzem, který způsobil vznik této disciplíny, byla potřeba vrcholového managementu velkých společností lépe podpořit rozhodovací procesy na strategické úrovni. To pro IT znamenalo vyřešit nejprve roztříštěnost a nekonzistenci dat potřebných pro rozhodování -tak vznikl specifický přístup ke zpracování dat z různých datových zdrojů neboli data warehousing. Následně bylo nutné připravená a zkonsolidovaná data předložit managementu ve vhodném formátu s proměnlivou mírou jejich agregace a s možností měnit úhly pohledu analyzovaných dat včetně modelování a predikce - tedy business intelligence (BI).

Posun ve vnímání úlohy BIBusiness intelligence tak mířila především k uspokojení potřeb top managementu. Postupem času docházelo k rozšiřování nasazení BI i na jiné oblasti s menším či větším úspěchem, vždy však šlo o snahu nabídnout výstupy a nástroje širší mase uživatelů (střední management, řadoví pracovníci) a pokrýt potřeby i dalších oblastí (taktická úroveň až operativa). Tento posun byl podle mého názoru významně podporován dvěma faktory. Jednak to byly výrobci produktů a řešení BI, jejichž motivem byl prodej výrazně vyššího počtu licencí, a také IT pracovníci firem, které již BI měli. Jejich motivem bylo zvýšení ROI finančních prostředků alokovaných do DWH a BI řešení.

Dnes se u všech výrobců BI platforem setkáváme s proklamacemi typu „BI pro každého“.Jak tuto myšlenku komunikují dva klíčoví hráči trhu - Oracle a Microsoft?Oracle v tomto kontextu dělí uživatele do několika skupin s různými informačními potřebami. Zároveň diverzifikuje své portfolio nástrojů a každé skupině uživatelů doporučuje jiný druh nástroje nebo jeho funkcionalitu (obr. 1). Microsoft jde ještě o krůček dále a kromě výše uvedeného zohledňuje také specifická očekávání formátu, způsobu a času doručení diverzifikovaných BI výstupů různým skupinám uživatelů.

Předpoklady pro „BI for everyone“

Pokud shrneme přístupy různých dodavatelů BI řešení a zohledníme naše vlastní zkušenosti jako dlouholetého implementátora, dají se předpoklady nasazení BI na všech úrovních firmy charakterizovat:

* v organizaci existují různé skupiny uživatelů,

* každá skupina očekává různé údaje,

* údaje je nutné předkládat v různých stupních agregace,

* každá skupina vyžaduje různé typy vizualizace údajů,

* v různě interaktivním prostředí,

* každá skupina očekává různý přístup k údajům (portál, mail, …).

Naplnění předpokladů však brání celá řada bariér, které je třeba brát při implementaci v úvahu. Jedná se zejména o:

* cenu řešení - jednotkové ceny licencí se v posledních letech rapidně snížili, pokud však má BI sloužit „všem“, stále jeho absolutní cena představuje výraznou položku rozpočtu,

* složitost nástrojů - existuje celá řada velmi sofistikovaných nástrojů, nicméně složitost jejich ovládání determinuje jejich využívání a tím i skutečný přínos pro organizaci,

* prostředí pro doručování a sdílení výstupů - uživatelé budou s výstupy pracovat a využívat je, pokud je nebudou muset „někde“ hledat,

* podpora provozu a rozvoje řešení -kritickým faktorem úspěchu je zajištění podpory provozu kontinuálního rozvoje řešení vlastními silami nebo dodavatelsky,

* obecná připravenost koncových uživatelů - ne ve všech organizacích jsou obecné znalosti práce s výpočetní technikou na takové úrovni, aby nasazení nástrojů BI bylo jednoznačně přínosné.

Základní otázka tedy zní: je možné dosáhnout toho, aby výstupy BI řešení byly užitečné, a tudíž používané na všech úrovních organizace? Společnost Asseco Central Europe realizovala celou řadu projektů v komerci i veřejné správě, kde se spolu se zákazníkem snažila nasadit řešení BI tak, aby bylo využíváno maximálním spektrem uživatelů, zároveň jsme při implementaci překonávali výše uvedené bariéry. Rád bych se podělil o základní zkušenosti nabyté při realizaci těchto projektů a pokusil se tak praxí odpovědět na položenou otázku.

Krajský úřad kraje Vysočina

V rámci tohoto projektu byla realizována první etapa Datového skladu kraje Vysočina - Fond Vysočiny (dotační program kraje) a Statistika (referenční statistická data).Řešení je využíváno politickým vedením a managementem úřadu, řadovými pracovníky, bylo rozvinuto i pro informování veřejnosti (obr. 2). Podporu provozu a rozvoje řešení provádí samostatný analytický odbor úřadu, pod jehož gescí došlo k významnému posunu v kvalitě i kvantitě řešení, byl mimo jiné vybudován interní portál pro zaměstnance kraje a zřizovaných organizací a externí portál pro veřejnost. Hlavním poznatkem z projektu vztaženým k tématu tohoto článku je, že 85 procent výstupů z datového skladu tvoří reporting pro podporu běžných uživatelů i managementu. Zároveň se osvědčil přístup zajištění provozu a rozvoje vlastními silami i ve veřejné správě.

Krajský úřad Plzeňského kraje

Vybudování datového skladu a BI zahrnovalo oblast ekonomiky, dotací, dopravy, regionálního rozvoje, cestovního ruchu a statistiky. Výstupy používá střední management, řadoví pracovníci úřadu a veřejnost. Řešení je provozováno vlastními silami, na rozdíl od Vysočiny však v rámci odboru informatiky poloviční kapacitou jednoho pracovníka. Při implementaci byl získán důležitý poznatek, že při zavádění BI pro běžné uživatele je potřebnější se v první fázi soustředit na výstupy „na míru“ než příprava pokročilých analytických modelů dovolujících uživateli vytvářet vlastní výstupy. Zároveň se pro skutečné využívání řešení osvědčilo opakované periodické školení koncových uživatelů.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

V rámci projektu byl vytvořen datový sklad a byly nasazeny nástroje BI v oblastech ekonomika, dotace, statistika, školství, postupně došlo k využití DWH a BI platformy i v rámci dalších projektů kraje (obr. 3).Řešení je používáno středním managementem úřadu a řadovými pracovníky. Podpora provozu je řešena stejně jako v Plzni vlastními silami v rámci odboru informatiky, rozvoj je řešen dodavatelsky. Projekt jasně ukázal, že DWH a BI je vhodné využít jako jedinou platformu pro tvorbu a práci s daty pro účely reportingu a analýz ze všech aplikací úřadu. Současně se ukázalo, že pro zajištění efektivního provozu řešení je nutné jasně definovat míru podpory dodavatele.

Obr.1, 2 

 

UniCredit Bank Slovakia

V rámci tohoto projektu bylo nástroji BI podpořeno měření profitability, anti-money laundering monitoring, výkaznictví centrální bance, risk management a prudential reporting. Řešení je využíváno managementem banky (realitionship, produkt) a řadoví pracovníci (controling, účetnictví, dealing). Hlavním přínosem je sledování profitability a výkonnosti - navázání motivačního systému na všech úrovních přímo na měřitelné výsledky.

Daňové riaditeľstvo SR

Dlouhodobý projekt pokrývá podporu reportingu, tvorbu externích výstupů, prognózování výběru jednotlivých daní, měření výkonnosti organizace, analýza daňových subjektů a nasazení data miningu (obr. 4). Uživateli jsou manažeři (ředitelé DÚ, ředitelé odborů na DR SR) a řadoví pracovníci (správci daní, daňoví kontroloři, pracovníci specializovaných útvarů DR SR). Přínosem je především efektivnější příprava kontrolorů na daňovou kontrolu, výrazné zkrácení doby přípravy a adresnější identifikace subjektů s rizikovým chováním vedoucí k následné kontrole. Klíčovým faktorem úspěchu bylo provázání personalizovaných výstupů s portálovými službami a DMS - uživatel má k dispozici výstupy z BI při podpoře provozních procesů při každodenních činnostech, aniž by tušil, že používá BI.

Obr.3, 4 

 

Všeobecná zdravotná poisťovňa

Řešení vybudované v rámci tohoto projektu pokrývá sledování ekonomických ukazovatelů pojišťovny, sledování příjmů a vymáhání pojistného, podporu registrů, sledování výkonů a zdravotní péče, léků, zdravotních a optických pomůcek, léčby v cizině a podporu euroformulářů. Zároveň se provádí prognózování nákladů na zdravotní péči a komplexní hodnocení poboček a poskytovatelů ZS pomocí KPI. Řešení používá management pojišťovny (ředitelé poboček, ředitelé odborů na ředitelství) a řadoví pracovníci (ekonomika, plánování, účetnictví, speciální analytici). Hlavními přínosy projektu je podpora finančního řízení, vyhodnocování výkonnosti organizačních jednotek z různých pohledů a řízení budoucích nákladů na základě prognóz. Hlavním poznatkem z projektu k tématu článku je diverzifikovaný přístup k řešení potřeb různých skupin uživatelů.

Shrnutí zkušeností

Na základě zkušeností získaných při realizaci projektů se zákazníky z různých oblastí a branží lze konstatovat a odpovědět tak na vytyčenou otázku. Odpověď zní: ano, je možné dosáhnout toho, aby výstupy BI řešení byly užitečné, a tudíž používané na všech úrovních organizace, pokud je diverzifikace skupin uživatelů, jejich potřeby a omezení důsledně zohledňována od začátku implementace BI řešení. Pro překonání konkrétních bariér je možné konstatovat následující doporučení:

* složitost nástrojů - doporučuji začít od výstupů „na míru“ k pokročilým otevřeným analytickým nástrojům, které uživatelé začnou využívat až po získání pozitivních zkušeností s řešením,

* prostředí pro doručování a sdílení výstupů - vhodné je uživatelům výstupy doručovat pomocí jednotného, integrovaného, intuitivního prostředí s možností individuálního přizpůsobení - osvědčil se webový portál,

* podpora provozu a rozvoje řešení - je možné realizovat vlastními silami (nutné odborné a kapacitní zajištění) i dodavatelsky (jasné vymezení odpovědnosti), konkrétní aplikace je většinou volena s ohledem na ekonomickou výhodnost jedné z variant,

* obecná připravenost koncových uživatelů - klíčovým faktorem je kontinuální edukace a školení, které zajistí v první fázi používání řešení, nepřímo pak i uživatelské požadavky na smysluplný rozvoj řešení.

Václav Bahník, autor je manažerem útvaru Podpora pro MIS společnosti Asseco Central Europe


Tisk