Parlament-vláda-samospráva, str.6 / Jan Přerovský: Rizikem pro eGovernment je zpoždění, nikoliv bezpečnost

Kulaté 55. narozeniny letos 1. ledna oslavil bývalý Podnik výpočetní techniky (PVT). Symbol bývalého Československa pro rozvoj v oblasti IT se v 90. letech proměnil v moderní akciovou společnost, která se od té doby významně podílí na dodávkách IT a informačních systémů pro českou státní správu a samosprávu. Společnost, která se se vznikem federace rozdělila na dvě firmy, však letos prošla další změnou. Asseco Czech Republic a Asseco Slovakia daly vzniknout novému obchodnímu uskupení Asseco Central Europe. Nejen o tom, co tyto změny budou znamenat pro Asseco a jeho zákazníky, jsme si popovídali s Janem Přerovským, předsedou představenstva Asseco Czech Republic a nyní také viceprezidentem pro Sales & Marketing v nově vzniklém Asseco Central Europe.

* Jen málokterá IT společnost u nás má tak bohatou historii jako Asseco. Ostatně i Vaše vize říká: „Jsme ti, kteří píší dějiny IT.“ Vy jste v čele společnosti teprve dva roky, ale v dceřiné LCS International jste pracoval již od roku 1990. Jak se díváte na ty změny, kterými společnost za těch 19 let prošla?

PVT se ze státního molochu, který měl monopol a zaměstnával tisíce lidí, dokázala přeměnit v dynamickou komerční IT firmu – v Asseco Czech Republic. Za 19 let si prošla privatizací i významným downsizingem a s tím souvisejícím propouštěním. Zbavili jsme se části aktivit a soustředili se na ty, které jsou pro nás nosné a ve kterých jsme opravdu dobří. Osobně jsem rád, že se nám tento významný krok podařil.

* Jak s odstupem času vnímáte vstup Prokom Software a následně Asseco, šesté největší IT skupiny v Evropě, do bývalého PVT? Poznají nějak toto silné zázemí Vaši zákazníci?

Vstup zahraničního investora byl pro nás vlastně prvním ostrým startem v nové podobě. Díky vstupu Prokomu a následně skupiny Asseco, jsme dosáhli dvou důležitých věcí. Zaprvé jsme získali velmi silné zázemí šesté největší IT skupiny v Evropě, které jsme dokázali náležitě využít, a zadruhé jsme si udrželi lokální přístup. Skupina Asseco totiž na všech trzích klade důraz na respektování lokálních specifik. Není možné tvrdit, že u nás funguje vše stejně jako v Polsku, vNěmecku anebo třeba na Balkáně. V Assecu nesedí nikdo v Londýně nebo Mnichově, kdo určuje šablonu, která se má v Česku použít, a to je naše velká výhoda oproti některým jiným velkým IT společnostem.

* Vznik Asseco Central Europe vlastně navrací zpět ony česko-slovenské kořeny, na kterých společnost kdysi stavěla. Jaké Vás k tomu vedly důvody?

Ano, je to tak. Svým způsobem si to teď trochu protiřečí s předchozí odpovědí, ale Česká a Slovenská republika jsou si oproti ostatním zemím nezvykle blízko. Ať již se jedná o jazyk, pracovní návyky, mentalitu či cokoliv jiného, tak se Slováky jsme si stále nejbližší. Navíc v korporátní sféře existuje i řada našich firemních zákazníků, kteří řídí obě země také dohromady. Založením uskupení Asseco Central Europe jsme tak spojili naše české a slovenské týmy v jeden jediný. Máme společný management, společný vývoj i společné obchodníky. Právně nicméně každá společnost vystupuje jako samostatná entita. Na některé oblasti máme lepší odborníky u nás, na jiné zase na Slovensku. Díky spojení obou společností v jeden tým tak můžeme nabídnout našim zákazníkům vždy toho nejlepšího odborníka, kterého máme na danou oblast k dispozici.

* A jak toto spojení v praxi funguje? Co přinese tento krok pro Vaše zákazníky?

V praxi to vypadá tak, že třeba slovenská pobočka realizuje řešení řekněme pro některou ze slovenských bank. K jeho realizaci však využije například i českého odborníka na mezibankovní platební styk. Zákazník tak z toho profituje tím, že vždy dostane toho nejlepšího člověka na danou oblast, bez ohledu na to, jestli je z ČR nebo SR. Jakmile je pak řešení dokončeno, nabídne třeba slovenský obchodník, který měl danou zakázku na starosti, toto řešení také některé z českých bank, s čímž mu zase pomůže český obchodník. Pokud tak například v Česku vyvineme zajímavé řešení, naši zákazníci si mohou být jisti, že jsme jim schopni ho obratem dodat i na Slovensko a naopak. Navíc máme štěstí i na to, že každá z obou zemí je silnější v jiném segmentu. Zatímco v ČR se hodně orientujeme na státní a veřejný sektor, slovenské Asseco je silné v korporátní sféře. Díky spojení tak můžeme i lépe oslovit korporátní sféru v ČR a veřejný sektor na Slovensku a využít zkušeností, které oba týmy v těchto oblastech mají.

* Vaše vize zní: „Pomůžeme vám soustředit se na vaše cíle, pomůžeme vám vítězit.“ Právě s tahem na branku však mají někteří úředníci problém. Co byste Vy osobně bral jako vítězství například v oblasti eGovernmentu v ČR?

Za jednoznačné a největší vítězství za poslední dva roky považuji to, že i přes politické turbulence, kterých jsme byli svědky, se podařilo napříč politickým spektrem prosadit důležitou legislativu a konečně odstartovat budování klíčových systémů eGovernmentu v České republice. Vůle k rozvoji eGovernmentu je totiž v ČR už řadu let, ale úřady bez schválení příslušných zákonů samy nic dělat nemohou, i kdyby chtěly. Ocenění si tak zaslouží všichni, kdo k tomu přispěli. Jsem rád, že se politici dokázali při řešení otázek eGovernmentu povznést nad politické šarvátky a dokázali připravit jeho jednotnou koncepci. To se kupříkladu na Slovensku doposud nepovedlo a každé ministerstvo si tam řeší eGovernment ve své režii.

* Jak hodnotíte současný stav eGovernmentu v ČR? Kde vidíte největší rezervy a kde naopak podle Vás české orgány státní a veřejné správy už udělaly významný pokrok?

Největší rezervy českých úředníků jsou v rychlosti a pružnosti při zavádění eGovernmentu. Jednotlivé orgány státní a veřejné správy by spolu měly při implementaci eGovernmentu pokud možno úzce spolupracovat. Vminulosti tomu tak úplně nebylo, ale nyní konečně tato spolupráce funguje. Teď už jen stihnout včas do eGovernmentu investovat. Peněz je přitom více než dost – k dispozici jsou například v evropských fondech. Stačí najít na investice jen 15 % z celkové částky. Brzy už tu ale tahle možnost nebude. Nebo-li teď máme jedinečnou šanci – jak stát, tak i občané a IT firmy.

* V čem byste viděl největší rizika nasazování eGovernmentu, ať již pro úřady nebo pro občany?

Největším rizikem není paradoxně technické provedení či neustále omílaná bezpečnost, ale zbrzdění celého procesu implementace eGovernmentu. Už není na co čekat. V EU fondech jsou peníze teď a za pár let už tam pro nás nebudou. Není už možné si stále říkat, co by a kdyby. S implementací eGovernmentu je to jako s plaváním. Ano, když vlezete do vody, můžete se utopit, ale můžete také udělat všechno pro to, abyste se neutopili – naučíte se plavat, vezmete si vestu a vedle vás popluje třeba i doprovodná loď s plavčíkem. Eliminujete tím riziko utopení na nulu? Nikoliv, ale budete moci konečně plavat a budete plavat nejbezpečněji, jak jen to je v daný okamžik možné.

Výmluvy na bezpečnost či neochotu úředníků jsou skutečně jen výmluvy. Úřady musí zajistit svým zaměstnancům dostatečné proškolení z již zmíněných zdrojů evropských fondů, aby dosáhly větší pružnosti a dokázaly tak zlepšit a zefektivnit služby občanům. Věřím, že si důležitost této situace uvědomují a že eGovernment má u nich potřebnou prioritu.

* Zejména v posledních letech se začaly ve všech pádech skloňovat geografické informační systémy. Proč si myslíte, že se o nich tak intenzivně začalo mluvit až nyní? Je to podle Vás spíše módní vlna nebo jen prostě nadešel ten správný čas na jejich implementaci?

Geografické informační systémy jsou líbivé, uživatelsky přívětivé a člověk se v nich rychle zorientuje. To je možná také důvod, proč jsou v posledních letech tak v centru pozornosti. Oproti jiným informačním systémům je totiž na nich co ukazovat. Pokud bych to ale vzal poněkud vážněji, tak za těmi líbivými mapami je poměrně velké množství složitých výpočtů a systémů. Často jsou také GIS propojeny s nástroji pro Business Intelligence, čímž dokáží firmám či veřejným institucím pomoci zefektivnit řadu činností souvisejících s geografickými informacemi. Ve veřejném sektoru jsou asi nejtypičtějším příkladem povodně – zadáte v GIS, že se blíží stoletá voda, a ten vám přesně ukáže úroveň zatopení dané obce či v horším případě regionu. Hned víte, koho a co je třeba evakuovat, jaké budou přibližně škody a kterou infrastrukturu povodeň zasáhne. V době bleskových povodní přitom význam GIS právě v této oblasti velmi vzrostl. Povodně totiž najednou přicházejí de facto kdykoliv a odkudkoliv, což ještě před pár lety bylo nemyslitelné.

* Kdybyste si měl vybrat jednu oblast IT, o které si myslíte, že v následujících letech bude pro rozvoj eGovernmentu u nás nejpodstatnější, která by to byla?

Jednoznačně projektový management. Kvalitní řízení projektů je alfou a omegou úspěchu při implementaci eGovernmentu. Některé projekty jsou totiž z principu na několik let a stojí mnoho miliard a během této doby je třeba je průběžně sledovat, vyhodnocovat a adaptovat na nové legislativní i technické podmínky. Úspěšný projektový manažer navíc ví, kolik přesně bude projekt stát, a dokáže na něj sehnat peníze. V oblasti eGovernmentu je navíc zkušených projektových manažerů, ať již na straně úřadů či dodavatelů, více než třeba. I když totiž stejnou věc budete dělat po desáté, vždycky se něco pokazí. Dobrý projektový manažer se tak pozná ne podle toho, že v jeho projektu neexistují problémy, ale podle toho, že vzniklé problémy umí flexibilně a efektivně řešit a nemají negativní vliv na dokončení projektu. Za každým projektem je totiž třeba vidět výsledek, který by měl přijít co nejdříve. Ani datové schránky nebyly bez problémů a vyvolaly řadu nevole i otázek u nejednoho úředníka. Nyní jsou ale spuštěné a fungují a díky nim může začít fungovat i řada dalších, návazných projektů. Kdyby se přitom datové schránky zpozdily třeba jen o pár měsíců, znamenalo by to mnohem větší zdržení i pro další kroky v implementaci vládní koncepce eGovernmentu.